Ukázka z referátu Ohniska politických, národnostních a náboženských konfliktů v mimoevropských oblastech
... Důsledky ozbrojených konfliktů:
Nejtragičtějším důsledkem válek jsou bezesporu lidské oběti z řad civilistů. Svědčí o tom i ta skutečnost, že 90 procent obětí válek 90. let jsou civilisté.
Roste počet globálních bezdomovců ? lidí vyhnaných ze svých domovů a marně hledajících azyl. Jen v období 1990-1995 se zvýšil počet uprchlíků z válečných oblastí ze 14,9 na 24,4 milionů, přičemž v roce 1975 jich OSN registrovala 2,4 milionu.5 Průvodním jevem ozbrojených konfliktů po celém světě jsou humanitární a zásobovací krize v postižených oblastech doprovázené nedostatkem lékařské péče a obrovským utrpením lidských jedinců. Dle nejnovějších zpráv si však v současné době více uprchlíků vyžádají přírodní katastrofy postihující bez rozdílu celý svět.
V důsledku válečných konfliktů dochází také k mnohdy až hromadnému pošlapávání lidských práv. Mučení, nezákonné popravy, mizení lidí, nelidské podmínky ve vězení, věznění z politických důvodů, omezování svobody projevu či zastrašování novinářů není ničím výjimečným.
Samostatnou kapitolu pak představují škody na životním prostředí. Často je na daném území způsobena katastrofa (např. v Kuvajtu za války v Zálivu), která má neblahý vliv na celosvětovou ekologii.
Narůstajícím problémem, na který bylo poukázáno relativně nedávno, je otázka dětí ve zbrani. Světové statistiky hovoří o více jak 300 000 vojáků mladších 18-ti let. Extrémním příkladem je Afghánistán, v jehož armádáě se nachází zhruba 100 000 nezletilých bojovníků. Výjimkou však nejsou ani stálé armády vyspělých států světa.. Například v USA je v armádě 6 500 a v armádě Velké Británie 4 900 nezletilých dětí.6
Celý referát Ohniska politických, národnostních a náboženských konfliktů v mimoevropských oblastech